Autor: JUDr. Zuzana Pláničková
23.10.2013, 08:33
Poskytování pracovního volna k vyšetření nebo ošetření u lékaře  

Nemůže-li zaměstnanec konat práci pro tzv. jiné důležité osobní překážky v práci týkající se jeho osoby, ukládá ust. § 199 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zaměstnavateli povinnost poskytnout zaměstnanci pracovní volno nejméně ve stanoveném rozsahu a ve stanovených případech i náhradu mzdy nebo platu; rozsah pracovního volna a náhrady platu nebo mzdy pro jiné důležité osobní překážky v práci stanoví nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci (dále jen „nařízení vlády“). 

Specifikované nařízení vlády ve své příloze mimo jiné určuje rozsah pracovního volna poskytovaného zaměstnanci z důvodu existence důležité osobní překážky spočívající v potřebě vyšetření nebo ošetření u lékaře (máme na mysli nikoli prohlídek u poskytovatele pracovnělékařské péče), a to v následujícím rozsahu:

a) Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu, bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, a které je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout (dále jen "nejbližší zdravotnické zařízení"), pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu.

b) Bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno v jiném než nejbližším zdravotnickém zařízení, poskytne se pracovní volno na nezbytně nutnou dobu; náhrada mzdy nebo platu však přísluší nejvýše za dobu podle písmene a).

Pokud zaměstnanec v pracovní době absolvuje u lékaře vyšetření nebo ošetření, je zaměstnavatel povinen omluvit jeho nepřítomnost v práci, poskytnout mu pracovní volno na tzv. nezbytně nutnou dobu. Z účelu právního předpisu dovodíme, že nezbytně nutnou dobou je nejen samotný lékařský výkon (vyšetření nebo ošetření), ale i cesta do zdravotnického zařízení a zpět a doba čekání na příjem u lékaře, případně jiné přímo související úkony.

Právní předpisy dobu pracovního volna neomezují maximálním rozsahem, trvání nezbytně nutné doby k vyšetření nebo ošetření nelze ani předem určit, jelikož bude v každém konkrétním případě jiná. S ohledem na charakter konkrétního zdravotního úkonu nelze ani předem vyloučit, že překážka na straně zaměstnance bude trvat po celou pracovní dobu.

Setkáváme se s praxí zaměstnavatelů, kteří omezují čerpání pracovního volna z důvodu této překážky a vydávají různé pokyny, že zaměstnanec může být u lékaře například nejvýše 4 hodiny. Příkaz zaměstnavatele, který by předem stanovil maximální dobu trvání „nezbytně nutné doby“ pracovního volna, nemá oporu v právních předpisech. Pokud je nezbytně nutná doba k vyšetření/ošetření delší než zaměstnavatelem stanovený časový rozsah, docházelo by k nepřípustnému krácení zaměstnance na jeho právech. 

Pracovního volno bude tzv. placené, tedy včetně náhrady mzdy (platu), pokud:

a) vyšetření nebo ošetření je absolvováno u tzv. nejbližšího zdravotnického zařízení (viz výše), pak po v rozsahu celé nezbytně nutné doby,  

b) vyšetření nebo ošetření není absolvováno u nejbližšího zdravotnického zařízení, pak jen po nezbytně nutnou dobu, kterou by zabralo vyšetření/ošetření a další související doby dopravy a čekání u nejbližšího zdravotnického zařízení.

Zaměstnavatel není oprávněn ovlivňovat výběr poskytovatele zdravotnických služeb, pokud se nejedná o poskytování pracovnělékařských služeb, nemůže tudíž bránit zaměstnanci v absolvování výkonu o lékaře, který není „nejbližším“. Zaměstnanec má právo i v tomto případě na poskytnutí pracovního volna na takto nezbytně nutnou dobu; důsledkem je pouze to, že náhrada mzdy (platu) náleží zaměstnanci jen za případně omezenou dobu, pokud by nezbytně nutná doba u nejbližšího zdravotnického zařízení byla kratší.

Má-li zaměstnanec na specializovaný úkon zvoleného lékaře, je nutno zkoumat:

1. je v okolí pracoviště (bydliště) jiné „nejbližší“ zdravotnické zařízení, tj. takové, které je smluvním zařízením, je nejblíže a současně je schopno požadovanou zdravotní službu v odpovídající odbornosti a v odpovídajícím čase poskytnout,

2. pokud NE - zaměstnanci náleží po celou nezbytnou dobu pracovní volno s náhradou mzdy,

3. pokud ANO – zaměstnanci náleží pracovní volno; pracovní volno s náhradou mzdy náleží jen po dobu, kterou by zabralo vyšetření/ošetření v nejbližším zdravotnickém zařízení, ve zbytku náleží pracovní volno neplacené.

Je-li překážka v práci (tedy návštěva poskytovatele zdravotních služeb) zaměstnanci předem známa, je povinen ji také předem oznámit zaměstnavateli. Zákoník práce dále stanoví povinnost zaměstnance prokázat existenci překážky v práci, aniž by určil způsob tohoto „prokázání“; v tomto směru záleží na pravidlech uplatňovaných u daného zaměstnavatele, zda a jakým způsobem požaduje prokázání návštěvy a doby jejího konání. Tam, kde to zaměstnavatel vyžaduje (například formou potvrzení propustky), by měl ošetřující lékař zaměstnanci potvrdit dobu strávenou na vyšetření či ošetření. Pravidla pro prokázání překážky v práci na straně zaměstnance by měla být upravena jednotně pro všechny zaměstnance, aby nevznikaly neodůvodněné rozdíly. Úprava  těchto pravidel bývá obvyklou součástí pracovního řádu, kdy stanoví zaměstnanci způsob prokázání a splnění této povinnosti zaměstnance.

V neposlední řadě musím dodat, že zákon u těchto překážek v práci předpokládá, že není možné vyšetření/ošetření provést mimo pracovní dobu. Požadavek zaměstnavatele, aby zaměstnanci spíše absolvovali návštěvy lékaře ve svém pracovní volnu, je sám o sobě legitimní; nesmí se jednat o šikanózní výkon práva tam, kde naplnění tohoto požadavku není možné po zaměstnanci spravedlivě požadovat, například s ohledem na jeho pracovní dobu, vzdálenost zdravotnického zařízení, ordinační hodiny lékaře.

V případě, že by zaměstnavatel odmítal umožnit zaměstnanci návštěvu lékaře, přestože vyšetření/ošetření mimo pracovní dobu nelze vykonat, jedná v rozporu s právními předpisy.

Zaměstnavatelé zaměstnance pracující ve směnách v některých případech nutí k tomu, aby se objednávali k lékaři v době volna; jakkoli tento požadavek koresponduje s řečeným, nemusí být vždy odůvodněný a splnitelný; samotný fakt, že zaměstnanec pracuje ve směnách, neznamená, že může automaticky navštěvovat lékaře jen mimo pracovní dobu. Zejména v obvyklé praxi živelného měnění rozvrhu pracovní doby do směn nelze po zaměstnanci spravedlivě požadovat, aby změnil objednaný termín u lékaře jen z toho důvodu, že zaměstnavatel jednostranně změnil předem oznámený rozvrh pracovní doby do směn.

Doplňuji, že důvod návštěvy lékaře je osobním (citlivým) údajem zaměstnance o zdravotním stavu, který není oprávněn zaměstnavatel od zaměstnance vyžadovat; stejně tak je nepřípustné, aby zaměstnavatel přezkoumával, co bylo obsahem vyšetření či ošetření u lékaře, nebo dokonce kontaktoval přímo lékaře a „vyptával“ se na zaměstnance, zda skutečně u lékaře byl a jaký je jeho zdravotní stav. Ošetření/vyšetření u lékaře nemusí být konáno v době dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance a zaměstnavatel nedisponuje v tomto směru žádným speciálním kontrolním oprávněním.


 

zpět

Přidat RSS kanál

ZAJIŠŤOVACÍ FOND

Zajišťovací fond Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR = pomoc členům odborového svazu v těžkých životních situacích.


Bulletin

Bulletin OS zdravotnictví a sociální péče ČR je určený funkcionářům i členům odborových organizací. V roce 2017 vychází Bulletin měsíčně a pouze v elektronické verzi.



OS a hotel BONA SERVA nabízejí skvělé ceny ubytování se snídaní v Praze + BONUS pro vás
OS a hotel BONA SERVA nabízejí skvělé ceny ubytování se snídaní v Praze + BONUS pro vás
http://www.bona-serva.cz




Benefitní portál ČMKOS Odbory Plus Výhodnější služby a nákupy odborářům, včetně nových členů, nabízí portál Českomoravské konfederace odborových svazů Odbory Plus www.odboryplus.cz


Kalendář akcí


Platy a mzdy u nás se od roku 2017, případně již od konce roku 2016

Archiv anket > Celkem hlasovalo: 12 lidí